Kandidátkou č. 2 Nevihnutí je Adéla Jiříková. Adélu Vimperáci znají zejména jako aktivní členku spolku Vimperk žije!, z. s., v posledních 8 let jako šéfredaktorku Vimperských novin a v současnosti také knihovnici v dětském oddělení místní knihovny. Za vhodnou kandidátku na zastupitele města ji považujeme zejména pro její energii, pracovitost a tah na branku.
Mohla by ses v krátkosti představit?
Ve Vimperku jsem se narodila a kromě několika let na studiích v Praze tu žiju celý život. Momentálně pracuju v dětském oddělení vimperské knihovny, kde také připravuju programy pro školy i veřejnost. Vedle své práce se věnuji jazykovým korekturám knih a pořádáním kulturních a komunitních akcí – několik let připravuji Vimperské kvízování, podílím se na Vimperském máji a charitativních akcích, jako jsou např. sousedské snídaně. Volný čas nejraději trávím se svými dětmi, v přírodě a na cestách.
Proč ses rozhodla kandidovat?
Už od dětství jsem zvědavá a trochu hyperaktivní, ráda přicházím na kloub tomu, co se kolem mě děje, a aktivně se zapojuju. Ráda diskutuju o problémech a hledám jejich řešení. A navíc mám samozřejmě Vimperk ráda, mám zde hluboko zapuštěné kořeny a vychovávám tu své děti.
V čem bys mohla být Vimperku přínosem?
Za ty roky, co se pohybuju jako obyvatel, rodič, zaměstnanec i organizátor se dobře orientuji v silných i slabých stránkách našeho města a v problémech a potřebách lidí, co tu žijí. Mám přátele a kamarády napříč politickým spektrem, sociálním postavením i různými profesemi a myslím, že jsem díky tomu schopna vnímat „příběh“ našeho města jako celek. A právě tuhle znalost spolu s organizačními schopnostmi a chutí najít společnou řeč s každým, s kým přicházím do styku, bych ráda Vimperku a jeho obyvatelům nabídla.
Proč ses rozhodla kandidovat právě s Nevihnutím?
Tak jelikož jsem stála u samotného zrodu hnutí před 8 lety, bylo pro mě jasnou volbou. Pořád platí to, co jsme deklarovali na začátku při našem vzniku – že jsme lidé různých názorů a různých postavení, ale spojuje nás chuť přistupovat k vedení města konstruktivně, bez bariér spočívajících v osobních antipatiích a historických křivdách. Zároveň je pro mě důležité, že se naše hnutí neuchyluje k neuskutečnitelným slibům a lacinému populismu, který nevidí dál než za horizont volebního víkendu.
Nevihnutí má v zastupitelstvu i radě města své místo už dvě volební období, a ačkoliv třeba nesouzním úplně s každou cestou, kterou se za tu dobu Vimperk vydal, tak směr máme podle mě nastavený správně.
V čem vidíš největší potenciál Vimperka, a v čem naopak jeho slabinu?
Tak o potenciálu vyplývajícím z pozice a historie města asi není třeba se vyjadřovat, zdaleka ne každé město má takové štěstí, že leží na hranici národního parku a jeho dosud hmatatelná historie spadá až do 13. století… Za další velkou výhodu Vimperka považuji silnou spolkovou základnu a množství šikovných lidí i podnikatelů. Ukázalo se to i letos při plánování festivalu Vimperk… A za třetí pozitivně hodnotím práci s veřejným prostorem, která se v posledních letech i díky městskému architektovi (který byl mj. jedním z prvních programových bodů našeho hnutí) výrazně posunula.
Co mi tu naopak chybí, je kvalitní nabídka bydlení, která by ve Vimperku udržela mladé rodiny. Město nenabízí žádné parcely k výstavbě rodinných domů a bytový fond v majetku města je často v neutěšeném stavu. Více péče si také zaslouží okrajové části města a osady.
V posledních týdnech mě hodně mrzí osočování, nekonstruktivní kritika a hloubení příkopů mezi některými lidmi, zejména těmi kandidujícími. Připadá mi to ve městě naší velikosti leckdy až úsměvné a já jen pevně doufám, že tento stav nebude přetrvávat i po volbách…