Chceme-li mít z Vimperka moderní a konkurenceschopné město, musíme následovat trendy, které s sebou rychle se měnící doba přináší. Nezávislé vimperské hnutí – NEVIHNUTÍ bude prosazovat koncepční a smysluplné změny. Naším cílem je Vimperk moderní a atraktivní, Vimperk komunikující se svými občany a Vimperk vstřícný k nápadům a aktivitám svých obyvatel.
Přinášíme některé návrhy, které povedou k těmto cílům.
Participativní rozpočet
Participativní rozpočet umožňuje, aby se obyvatelé města zapojili do rozhodování o rozvoji své obce. V praxi to funguje tak, že město určí část peněz na projekty, které navrhnou sami obyvatelé města. Následně radnice přijímá návrhy obyvatel a posuzuje jejich realizovatelnost. Pokud jsou realizovatelné, jsou představeny veřejnosti, přičemž o jejich propagaci se starají samotní tvůrci myšlenky. Vyvrcholením je veřejné hlasování (na Facebooku, na webu města a na městském úřadě), které určí vítězný projekt. Ten je následně z peněz radnice realizován.
Participativní rozpočet není ve světě žádná novinka (první města s ním v Brazílii přišly už v roce 1989), a to ani v České republice. V současné době existuje tato forma nakládání s financemi města např. v Brně, některých částech Prahy či v Ostravě. Například Brno vyčlenilo pro participaci občanů v letošním roce 30 mil. Kč. Momentálně probíhá vyhodnocení realizovatelnosti celkem 109 podaných návrhů, přičemž volit budou Brňané v listopadu například mezi novými lavičkami v parku, hřištěm pro parkour či webovými stránkami s fotkami a vzpomínkami brněnských pamětníků.
Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz. Jeho smyslem je vtáhnout obyvatele do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti obce i jak se mohou na tvoření města podílet. Důležitou součástí participativního rozpočtu jsou veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná atmosféra v obci.
A kolik peněz bychom prosazovali určit na participativní rozpočet ve Vimperku? Navrhujeme, aby se zpočátku vyčlenilo 300 tisíc (což je cca 0,2 % z celkového rozpočtu města, nejedná se tedy o žádnou závratnou částku). Jak občané, tak město by se mělo nejprve s touto formou hospodaření sžít. Pokud se ukáže, že je o ni zájem a přináší městu nové, kreativní nápady, může se v příštích letech objem peněz zvýšit.
Městský architekt
NEVIHNUTÍ bude prosazovat zřízení institutu městského architekta. Jeho úkolem je zajišťovat komplexní služby architekta při rozvoji města. Mezi jeho hlavní činnosti patří: vyhodnocení aktuálního stavu a připravovaných záměrů (sleduje hlediska urbanistická, architektonická či estetická), dále hodnotí a konzultuje připravované developerské záměry (ve Vimperku by se hodil názor odborníka např. u připravovaného developerského projektu v lokalitě pod Hrabicemi), podílí se na vypisování urbanistických a architektonických soutěží a v neposlední řadě iniciuje zapojování obyvatel města do formulace vizí rozvoje města.
Jednoduše řečeno, městský architekt je osoba, která dohlíží na to, aby se zamezilo devastujícím zásahům, jako je např. esteticky nevhodné umístění moderních prvků do historické části města, nežádoucí vznik “satelitů” apod.
Finanční náklady na zřízení městského architekta záleží na dohodě, která s ním bude uzavřena. Navrhujeme pro Vimperk externího městského architekta, jenž bude od města pobírat peníze pouze za služby, které pro město vykoná. Nemyslíme si, že je vhodná paušální odměna či dokonce zřízení stálé pracovní pozice.
Alternativní vzdělávání
Časy se mění. Klasickému modelu vzdělávání, kdy učitel stojí před lavicí, žáci si zapisují a následně jsou zkoušeni z reprodukování učitelových myšlenek, postupně zvoní hrana. Rodiče více a více hledají jiné cesty, jak své děti vzdělávat a vychovávat. Zvláště pro děti, které v konzervativních školách jen těžko uspějí, můžou být alternativní vzdělávací směry, jako je např. Montessori, waldorfská škola či Daltonský plán, vhodným řešením. Princip těchto pedagogik je založený na kreativitě, osobní zodpovědnosti, svobodě rozhodování, chápání kontextu a spolupráci učitelů, žáků i rodičů. Určitě se nejedná o směry, které vyhovují každému a které by měly vytlačit klasické školy. Ale v moderním městě, které se snaží přilákat mladé lidi, by měla být poptávka rodičů po alternativě ke klasickým školám a školkám naplněna.
Zakládání waldorfských a Montessori školek, škol či alespoň tříd není výstředností velkých měst. Montessori školka a Montessori třídy při běžné ZŠ fungují například v Prachaticích či Táboře, školu založenou na principech waldorfské pedagogiky mají v Písku. Neříkáme, aby město bylo hned zřizovatelem. Pokud se však najde soukromá iniciativa, jako se stalo například ve Volyni, musí být ze strany města jasná podpora.
Chcete-li i vy moderní Vimperk a voláte-li po změně, přijďte k volbám a dejte křížek NEVIHNUTÍ.
